Jazyk 

Rozhovor s biskupem Reichem, biskup Papuy v Nové Guineji

Datum: 27. červenec 2005 , Původně publikováno 2. říjen 2001
Kategorie: Interview , Medžugorje v Církvi

Msgr. Hermann Reich, biskup Papuy v Nové Guineji, pobýval v Medžugorji na soukromé návštěvě ve dnech 21. až 26. září 2001. V rozhovoru s farářem fra Brankem Radošem vyjádřil své zážitky a dojmy.

B: Otče biskupe, upřímně vás vítáme v Medžugorji. Můžete se krátce představit?

R: Jsem biskup Hermann Reich, narozený v rakouském Tyrolsku. Od roku 1964 jsem misionářem v Papue v Nové Guineji. V roce 1980 jsem byl jmenován generálním vikářem jedné diecéze, která je součástí jedné od nás politicky oddělené arcidiecéze. Proto jsme se stali zvláštní diecézí. V roce 1982 jsem byl jmenován prvním biskupem této nově vytvořené diecéze. Od té doby jsem tamním biskupem.

B: Můžete nám říci něco bližšího o Církvi v Nové Guineji?

R: V Papue v Nové Guineji máme patnáct diecézí. Biskupové jsou ještě z většiny běloši, řeholníci různých kongregací, ale máme již sedm domácích pomocných biskupů a můžeme říci, že se ta církev stále více a více zakládá na domácích lidech. To národ stále více žádá a očekává. Papua, Nová Guinea, má kolem šesti milionů obyvatel, z toho je pouze milion a půl katolíků, tedy přibližně čtvrtina. Je mnoho protestantů, mnoho sekt, adventisté jsou velmi silní, též anglikáni. Papuánci již nejsou pohané ve starém slova smyslu. Většina z nich se připojila k nějakému společenství věřících. Jsou pokřtěni. Více či méně přijali víru a patří k nějakému náboženství.

B: Přejí si mladí stát se kněžími?

R: To jde pomalu. Máme oblastní seminář s asi 20 bohoslovci pro 18 diecézí. To opravdu není mnoho. Ročně máme tak patnáct, šestnáct nově vysvěcených kněží z domácích bohoslovců, což není ani jeden na diecézi. To jde pomalu. Různé kongregace nyní pracují na povoláních, ale nedávno to ještě nebylo. O omlazení kongregací se staral hlavně Řím, ale nyní se o to stará každá kongregace sama. A máme opravdu dobré úspěchy.

B: Jaký vztah mají tamní věřící k Marii, Matce Boží?

R: Matka Boží je velmi známá, velmi milována, velmi uctívána. To je vidět nejen při příležitosti jejích svátků, ale i při jiných příležitostech. Její socha je s láskou nošena v procesích od farnosti k farnosti. Ano, je velmi milována a uctívána. Medžugorje není zrovna velmi známé. Nemáme dost informací. Někteří misionáři již odhalili Medžugorje, potom domácí kněží, řeholníci, řeholnice ... Mně na tom velmi záleží, mluvím s lidmi o Medžugorji. Oni mají veliký zájem, zvláště o poselství. Poselství si velmi rádi čtou. Já na to velmi dbám. Oni mne rádi poslouchají, ale to se neděje ve velkých kruzích.

B: Jakým jazykem se tam hovoří?

R: Úředním jazykem je angličtina, ale lidé mluví pidgin-english, směsicí mezi němčinou a angličtinou. Papua byla v jednom období německá, a proto tam jsou německé písně i německý jazyk známé. Je potřeba přirozeně znát i místní jazyk. V naší diecézi je to inga. Naučit se ho je velmi těžké. Celkem je asi 500 různých jazyků a s dialekty asi 800. My se musíme naučit společný hovorový jazyk. Malé skupiny, které hovoří pouze domácím jazykem, se stále více vytrácejí. Hovorový jazyk je pidgin a tím se nejvíce mluví.

B: Kdy jste poprvé slyšel o Medžugorji?

R: Jestli si dobře vzpomínám, bylo to již dávno. Poprvé jsem tomu skutečně věnoval pozornost a zájem v roce 1990. Ležel jsem tehdy v nemocnici u milosrdných bratří. A tehdy se mi dostaly do ruky časopisy, které vydává «Gebetsaktion». Tehdy jsem si ty časopisy prvně přečetl a obrátil jsem pozornost k poselstvím.

B: Strávil jste několik dnů v Medžugorji. Můžete nám říci, jaké máte zážitky?

R: Moje dojmy z Medžugorje? Předně, dojala mne fyzická stránka Medžugorje: kamení, kamení, kamení. To mne tak dojalo! Ptal jsem se: Bože můj, z čeho tito lidé žijí? Druhý dojem, to je modlitba. Tolik lidí v modlitbě, s růžencem v ruce. Mnoho modliteb. Toho jsem si povšiml a to mne vše dojalo. To jsou moje hlavní dojmy. Liturgie je velmi dobrá. Koncelebrace. Vždycky plný kostel, to se nestává v jiných kostelech na západě, zvláště v letním období. V Tyrolsku je velmi málo lidí na mši. To je rozhodně škoda. V Rakousku, tam kde jsem sloužil mši, se lidé radovali, ale to jsou malé skupiny. A zde je kostel plný. Plný modlitby.

B: Může se říci, že je toto Církev v malém? Mnoho lidí různých národů...

R: Ano, tolik různých jazyků a skoro všichni si rozumějí. Udivující je, že každý má pocit, že sem patří, není cizinec, může spolupracovat, a to i ti, kteří přicházejí zdaleka.

B: Mnozí říkají, že zpověď je jedním z plodů Medžugorje.

R: To je přirozeně něco zvláštního, něco čeho není možné se rukama dotknout, ale je to veliká věc. V Nové Guineji chodí lidé rádi ke zpovědi. Misionáři často dlouhé hodiny sedí ve zpovědnici. V Nové Guineji si lidé velice váží zpovědi, ale mohlo by se ještě více ... Když se přijde na Západ, je vidět, že lidé se dívají na věci jinak. Všichni jsou pro společnou zpověď. Osobní zpověď už není přijímána. Zde přistupuje tolik lidí ke zpovědi. To je veliká věc.

B: Hovořil jste osobně s poutníky? Co říkají?

R: Setkal jsem se s některými poutníky a trochu jsme pohovořili. Jsou pohnuti a nadšeni tím, co se zde děje. Čas pro mne byl příliš krátký, abych získal hlubší dojem.

B: Maria nám řekla, že je Královna míru. Co vy si o tom myslíte v době tolika sporů a válek?

R: To je závažný problém. Myslím, že nám Bůh a Kristus a Panna Maria nabízejí mír, ale na nás závisí, jestli tu nabídku přijmeme a uskutečníme. To závisí na nás. Jestli my nechceme, myslím, že Matka Boží i Nebe nás nebudou chránit proti naší svobodné vůli a pak v tom není možné mnoho udělat, a to je rozhodně škoda, protože se toho tolik ničí. Ale já věřím, že Bůh může psát rovně i v nerovných řádcích. On i to zahrne do svých plánů. Od chvíle, kdy se staly atentáty v USA, slyšel jsem, že se lidé začali znovu více modlit. Probudili se. Mír je tak důležitý, doufám, že bude mír.

B: Vy jste tedy četl poselství. Co o nich můžete říci?

R: To co mne na poselstvích zvláště dojalo, to je mír, jako zvláštní téma. Potom je stále znovu řeč o obrácení a zpovědi. To jsou hlavní témata. To co mne ještě dojímá, to je, že se vždycky vrací k modlitbě: neunavujte se, modlete se, modlete se, modlete se. Rozhodněte se pro modlitbu, modlete se lépe. Myslím, že se lidé hodně modlí, ale není to možná správně. Je hodně modlitby, je kvantita, ale v mnoha směrech chybí kvalita. Myslím, že musíme podle přání Panny Marie ne snižovat kvantitu, ale rozhodně zvýšit kvalitu. Je potřeba se modlit lépe.

B: Co byste řekl nám, františkánům, kteří pracujeme v této farnosti? Co bychom mohli zlepšit? Jak lépe učit lidi modlitbě?

R: To františkánům není neznámé! Byl jsem tady jenom několik dnů a obdivuji se vaší službě a vašemu hrdinství při práci s takovou masou lidí. Tato logistika je problém, se kterým bych se já osobně pravděpodobně nemohl pustit do křížku! Všechny vás obdivuji pro vaši angažovanost a působení. Řekl bych, pracujte dál. Vytrvejte v tom směru. Stále noví lidé přicházejí do Medžugorje a přejí si zažít toto ovzduší, ten mír, ten duch Medžugorje. Jestli jsou františkáni schopni jim to dát, pak mnozí s sebou odnesou něco dobrého, co dále poroste, až se vrátí domů. To může být zakládání nových modlitebních skupin, ale především ať roste kvalita modlitby. Nestačí, že se lidé mnoho modlí. Je častým nebezpečím, že se zastaví u ústní modlitby a že se nedojde k modlitbě srdce. Skutečně je důležitá kvalita modlitby, aby se život stal modlitbou.

B: Fra Slavko o tom napsal několik knih: Modli se srdcem, Postěte se srdcem...

R: Přečetl jsem některé z těch knih.

B: Věříte, že je Matka Boží zde přítomná?

R: Ano, o tom jsem na sto procent přesvědčen. Kdyby jí nebylo, všechno to zde by nebylo možné, nebyly by plody. Toto je její dílo. O tom jsem přesvědčen. Když se mne na to ptají, říkám, že podle toho, co vidím a co mohu posoudit, Matka Boží je zde.

B: Chtěl byste něco říci dnešním křesťanům?

R: Řekl bych: Modlete se. Nepřestávejte se modlit. I když nevidíte úspěch, který očekáváte, modlete se dál, snažte se, abyste žili dobrým modlitebním životem. S vážností vezměte medžugorská poselství a modlete se s nimi. To bych radil každému člověku, se kterým se setkám.

B: Chtěl byste do Medžugorje znovu přijet?

R: Když to bude možné, rozhodně. Ale pravděpodobně ne do dvou, tří roků. Misionáři v Nové Guineji nemají dovolenou každý rok. Jestli se za dva, tři roky dostanu znovu na dovolenou, pokusím se sem znovu přijet.

B: Tedy na shledanou za dva, tři roky?

R: Nashledanou!

 

Zdroj: © Information Centre "Mir" Medjugorje ( www.medjugorje.hr ^ )

 


Wap Home | Aktualizace  | Medžugorje  | Poselství  | Články a aktuality  | Videa  | Galerie[EN]

Powered by www.medjugorje.ws