Jazyk 

Interview - O. Leo Maasburg: «Je zřejmá spolupráce mezi Matkou Terezou a milostí Medžugorje»

Datum: 25. červenec 2005 , Původně publikováno 18. listopad 2002
Kategorie: Interview

Během mezinárodního modlitebního setkání mládeže v srpnu 2002 bylo v Medžugorji 260 kněží. Mezi nimi byl i otec Leo Maasburg, kněz vídeňské arcidiecéze, který je ve službě v Římě, bývalý ředitel «Radia Maria» na mezinárodní úrovni, který letos pracoval na přípravě beatifikačního procesu Matky Terezy. V rámci postulátu, byl Leo Maasburg jediným členem skupiny, který nepatřil ke komunitě Matky Terezy.

Po studiích práv, politologie a teologie v roce 1982 začal otec Leo pracovat na evangelizaci zemí východní Evropy. Když Papež Jan Pavel II. v roce 1982 zasvětil svět Neposkvrněnému Srdci Mariinu, otec Leo společně s jedním biskupem v moskevském Kremlu tajně sloužil mši svatou a vykonal zasvěcení v srdci Sovětského svazu. Mnoho let provázel Matku Terezu při jejích cestách a při zakládání nových domů v různých světadílech. Pro sestry Matky Terezy konal duchovní cvičení po celém světě. Když Matka Tereza v roce 1988 otevřela své první domy v Moskvě a v Arménii, otec Leo byl celé měsíce jejich duchovní vůdce a tak byl i první «oficiální» katolický kněz v Sovětském svazu. Potom s jedním velikým italským podnikatelem, vytvořil největší katolickou Rádio-rodinu «Radio Maria», která je dnes rozšířena na všech kontinentech. Rozhovor s ním vedl fra Mario Knezović.

Fra Mario Knezović: Otče Leo, co nám můžete říci o sobě a o svém životě?

O. Leo Maasburg: Já jsem Rakušan, kněz vídeňské arcidiecéze. Knězem jsem již téměř 20 roků. Pracoval jsem několik let ve farnosti ve Vídni a potom jsem téměř stále byl jako nomád. Nejdříve mne otec Werenfried van Straaten, který vede organizaci «Pomoc potřebným církvím» posílal na nejrůznější místa ve světě v rámci různých církevních projektů, jako například příprava bohoslovců apod. Potom jsem sedm roků pracoval v «Radiu Maria». Za těch sedm roků jsme zahájili provoz rádio stanic v 30 zemích, takže jsem zase byl jako tulák: Doma jsem byl tak jeden nebo dva dny měsíčně. Potom jsem asi 7 roků cestoval s Matkou Terezou a konal jsem duchovní cvičení pro sestry, co mne přivedlo na všechna místa na světě. Myslím, že ten výraz «tulák» mne nejlépe vystihuje. Nyní mne «usadili» v Římě a pracuji v Kongregaci pro případy svatořečení.

Jaké máte dojmy z práce v médiu, které hlásá Krista a Marii?

Zkušenosti z rozhlasu mne naučily jednu důležitou věc: ze své povahy mají masmédia obecně výchovnou úlohu. Jestli je člověk zodpovědný za svoji úlohu, pak je rádio jedním ze sloupů té zodpovědnosti. Bohužel se zdá, že současná masmédia místo, aby byla prostředkem výchovy se stávají prostředkem svádění. Proto katolické sdělovací prostředky mají velikou zodpovědnost. V katolických masmédiích, má rozhlas, myslím, privilegované místo. Žijeme v době spotřeby, a rozhlas se odlišuje od televize nejvíce v tom, že televize produkuje obraz, který je mimo nás a my ho hltáme, zatímco rádio produkuje obraz v člověku, v jeho představivosti. Proto, pravděpodobně, když Ježíš mluví o evangelizaci, vždy mluví o SLOVĚ, které je třeba přinést. To neznamená, že Ježíš nehovoří o vidění. Když hovoří o slávě Otcově, pak říká, že ji uvidíme.

Umí dnešní Církev využívat média a jsme dostatečně otevřeni pro takový způsob přenášení evangelijní radostné zvěsti?

Myslím, že Ježíš byl velmi odvážný, když svěřil své poslání lidem! Jako vždy, někteří jsou věrní a někteří méně. Domnívám se, že totéž se Církvi stává při využívání masmédií. Jestliže věříme, že se skutečně jedná o boj mezi Královstvím Božím a královstvím satana, a že my všichni jsem zapojeni do toho boje, pak chápeme, že masmédia, moc, peníze a reklama jsou dnes zbraněmi toho boje. My všichni jsme vystaveni tomu pokušení. Někteří padnou, někteří zvítězí. Důležité je, aby Církev šla za vítězstvím, nedělala kompromisy se světem. Uvedu prostý příklad. Dnes se radiostanice a televize financují téměř výlučně buď z reklamy nebo politické podpory. A to právě jsou dvě pokušení! Jestli se Církev vydá do rukou reklamy nebo politické moci, evangelizace se vypaří. Není možné dotknout se Božím slovem srdce nějakého člověka a současně mu nabízet punčochy. Média jsou jistě Boží dar pro evangelizaci a doufejme, že ho Církev dobře využije!

Nyní pracujete na přípravě blahoslavení Matky Terezy. Můžete nám o tom něco říci?

Jak je známo, papež osvobodil tento případ od pravidelného čekacího období 5 let.

Biskupský proces byl ihned zahájen v Indii, potom předán do Říma. Na konci loňského léta byla všechny akta biskupského procesu předána z Indie do Říma. Ve velikonočním týdnu letošního roku uzavřela Kongregace pro vyhlášení svatých zpracování 83 000 stránek svědectví a vydala dokument zvaný «Positio» Kongregaci pro případy svatých. Ten dokument je velmi rozsáhlý. Obsahuje asi 5 400 stran. Obsahuje všechny elementy ze života této služebnice Boží, její život, její ctnosti... Nyní čekáme na uznání zázraku. Skupina teologů, kteří jsou pověřeni zkoumáním toho dokumentu již zkoumali a přijali «Positio» a skupina lékařů, kteří měli za úkol prozkoumat prověřit zázrak, ho už uznala. Nyní je uznání výsledků v rukou kolegia kardinálů a papeže, který potom může určit datum beatifikace. (1. října 2002 Církev uznala zázrak a Matka Tereza by mohla být prohlášena blahoslavenou na jaře 2003)

Vy se, důstojný pane, často vracíte do Medžugorje. Jaký máte názor na Medžugorje a na zbožnost, která se zde rozvíjí?

Poprvé jsem přijel do Medžugorje v 1983. roce. Myslím, že jsem zde byl sedmkrát nebo osmkrát. Každá návštěva je vždy velikou milostí. Vyslechl jsem stovky svědectví lidí, kteří v Medžugorji nalezli obrácení a víru. Jako kněze mne nejvíc dojímá to, že zde nemáte problém nevyužitého prostoru zpovědnic! Ve Vídni, v některých farnostech máme jednu, dvě zpovědi měsíčně. Zde si kněz musí dávat pozor, aby nezačal zpovídat příliš časně ráno, protože by nevyšel ze zpovědnice do večera! Milost je hmatatelná a viditelná i pro slepé.

Jaký je váš osobní názor na zjevení Blahoslavené Panny Marie zde v Medžugorji ? Jste toho názoru, že dnes můžeme říkat: «Panna Maria je zde přítomná»?

Já jsem Pannu Marii neviděl, ale pocítil jsem zde skutečně mimořádnou koncentraci milosti. Znám dva z vizionářů a mohu říci, že o nich mám ten nejlepší dojem, když je řeč o jejich normalitě a skutečné touze po svatosti.

V Medžugorji je možné cítit plody. Jak mohou ty plody dnes prospět celé Církvi a křesťanům?

Jsem přesvědčen, že každá milost, kterou Bůh dává je vždy nová. Je viditelná spolupráce mezi Matkou Terezou a milostí Medžugorje. Mnohé sestry Matky Terezy přijaly své požehnání v Medžugorji. Kněží, kteří byli dotknuti Medžugorjem, nebo přijali své povolání v Medžugorji jsou blízcí spiritualitě sester Matky Terezy.

Podílel jste se na programu Festivalu mladých zde v Medžugorji. Panna Maria volá ke Kristu, i papež to neustále činí. Dělají kněží dost proto, aby Krista přiblížili mladým, kteří žízní po ryzí pravdě?

Ne. Myslím, že neděláme dost, protože nikdy není možné udělat dost! Doufám, že porosteme v tom k čemu nás vede láska! Věřím, že jednoho dne uvidíme všechny možnosti, které nám Bůh nabídl skrze různé prameny milosti, a myslím, že náš zármutek, nebo jinými slovy, náš očistec, bude spočívat v tom, že uvidíme, co jsme mohli udělat a neudělali!

Když přijíždíte do Medžugorje pravděpodobně máte svoje očekávání a při návratu si s sebou odvážíte plody. Když se vracíte do své služby, co ve vás zůstává po pouti do Medžugorje?

Nevím, jakou zkušenost mají jiní kněží, jiní poutníci, ale já přijíždím do Medžugorje jako jsem se kdysi jednou nebo dvakrát do roka vracel domů s nadějí, že mi matka vypere prádlo a zaštupuje ponožky. Ona to vždycky dělávala. Často se stávalo, že když jsem byl daleko na cestách, našel jsem v tašce sáček bonbonů nebo čokoládu. Myslím, že to dnes pro mne je Medžugorje. I když jsme třeba zde přímo na místě nic nepocítili, dary objevujeme později. Panna Maria je podobná všem matkám.

Poznáváte Medžugorje zblízka. Co byste doporučil poutníkům, kteří sem přijíždějí?

Od Matky Terezy jsem se něčemu naučil: Není důležité co očekáváme a co si přejeme. Jediné důležité je plně se svěřit do vedení Ježíše a Marie. Jistě, jsou lidé, kteří přicházejí s nějakým velikým problémem, ale největší problém je vždy nedostatek svatosti! Jistě s sebou přinášíme všechny ty, kteří nás prosí o modlitbu, ale nemáme omezovat Pána a Pannu Marii v darech, které nám dávají. Možná je právě to jedním z charakteristických prvků Medžugorje, protože když někdo jede do Lurd, doufá v tělesné nebo duševní uzdravení, ale když přijíždíte do Medžugorje, pak doufáte, že vás Panna Maria přiblíží ke svému Synu. Rád srovnávám Lurdy, Fatimu a Medžugorje: To je ve skutečnosti Mariina pedagogika. V Lurdech je symbolem voda, která znamená očisťování a křest, a to označuje Neposkvrněnou. Ve Fatimě je poslání zaměřeno na druhé: Modlit se, věřit, obětovat se za druhé. V Medžugorji se vše koncentruje kolem Eucharistie a svátosti smíření jako přípravy na ní. Věřím, že je to Mariina pedagogika.

Děkuji vám, otče Leo!

 

Zdroj: © Information Centre "Mir" Medjugorje ( www.medjugorje.hr ^ )

 


Wap Home | Aktualizace  | Medžugorje  | Poselství  | Články a aktuality  | Videa  | Galerie[EN]

Powered by www.medjugorje.ws