Jazyk 

Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. března 2013

Sám sebe vydal z lásky k nám


 

Poselství z Medžugorje, 25. března 2013
Drahé děti! V tomto milostiplném čase vás vybízím, abyste vzaly do rukou kříž mého milovaného Syna, Ježíše Krista, a abyste uvažovaly o jeho mukách a smrti. Ať vaše trápení bude sjednocené v jeho trápení a láska zvítězí, protože On, který je Láska, dal sám sebe z lásky, aby spasil každého z vás. Modlete se, modlete se, modlete se, až láska a mír zavládnou ve vašich srdcích. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.

Trápení sjednocené a prožívané s Ježíšem a jeho trápením se může stát příležitostí pro prohloubení našeho života. Trápení nás může tím způsobem vytáhnout z povrchnosti a stereotypu života.

Poselství Panny Marie dostáváme v tomto svatém čase, kdy zažíváme posvátné dny Svatého týdne. V centru těchto dnů je Kristův kříž ke kterému nás Panna Maria chce přiblížit, a proto říká: Vezměte do rukou kříž, a to znamené, chopte se ho a přijměte ho celým srdcem..

Dlouhé dějiny lidstva jsou plné trápení a křížů. V tom moři lidského trápení a křížů je jenom jeden kříž, který se odlišuje od všech druhých křížů. To je kříž Ježíšův. Měli bychom si být vědomi, že kříž nepřichází z nebe. Kříž neudělala ruka Otce nebeského. Kříž a trápení přichází z lidské ruky. Ježíšův kříž se odlišuje od všech jiných křížů, protože se na tom kříži projevila síla a sláva Boží.

Síla a sláva Boží je v tom, že Ježíš i na kříži myslí na nás. Myslí i na ty, kteří ho křižují. Zatím co Ježíš v utrpení umírá na kříži vojáci losují, komu připadne jeho šat a tak se snaží obohatit na utrpení druhého. Ježíš jde až do krajnosti ve svém zničení sebe a darování se za nás. Z kříže slyšíme slova, která nikdo do té doby nevyslovil: Odpust jim, neboť nevědí co činí. Právě ve chvíli, kdy se Mu vysmívají a tím ho ubíjejí, Ježíš zůstává spojen se zdrojem dobroty.

Ježíš přišel na svět nahý a chudý a ze světa odchází zcela nahý a chudý. Proto může do krajnosti rozumět těm, kteří jsou v bídě a chudobě. Když pohlédneme na Ježíšův kříž vidíme nahé a zmučené tělo, ale očima víry vidíme všemohoucnost a sílu Boží. Jsou nám potřebné oči víry, kterými uvidíme sílu Boží, která je přítomná i dnes v nás a mezi námi.

Ježíš první prošel křížovou cestu a tak vstoupil do všecho utrpení a křížů. Nastavil svoji tvář, aby ho ¨políčkovali, aby se mu posmívali, pomlouvali a lhali o něm. Podložil svoje záda a vydal svůj život, aby nás oživil. Tak se stal oporou každému trpícímu. Tak Ježíšovo trápení dává smysl všemu našemu trápení a strádání.

„Ať vaše trápení budou sjednocená v jeho trápení“ – říká nám Matka Ježíšova. Skrze Ježíšovo trápení všechna naše trápení získávají nový smysl a světlo. Trápení spojené a prožívané s Ježíšem a jeho trápením se může stát příležitostí k prohloubení našeho života.

Trápení nás mohou svým způsobem vytrhnout z povrchnosti a šedi života. Trápení může proměnit naše myšlenky a dát nám sílu k novým krokům i k novým životním cestám. Utrpení nás nejsilněji sjednocuje s Bohem i se všemi, kteří trpí. Utrpení a trápení nám pomáhají oddělit se od sobeckých a malých cílů a vedou nás vysoko nad úzkosti a sobeckosti našeho srdce. Trápení nás odvádějí od otročení krátkodobým úspěchům a chválám, lidskému myšlení a ohledům. Trápení prožívané s Ježíšem nás jistě vede ke vzkříšení. Pravý nepřítel naší radosti není trápení, ale hřích. Trápení nás může pročistit pro pravou radost.

Ježíš nám nesliboval ráj na zemi, ale říká nám jasně: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“ (Mt 16, 24). On první prošel tou cestou muk, ponížení a sebezáporu pro nás a pro naši spásu. Ježíš nám jasně ukázal cestu. To je úzká cesta, která vede do života. To je cesta zřeknutí se sebe sama a vlastní vůle, abychom získali nový život.

A tehdy, když Mu jeho učedníci nerozumějí, snižuje se Ježíš ještě více, až do darování vlastního těla a krve za nás. Ježíš sebe učinil kouskem chleba a douškem vína: „Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“ (J 6, 55-56). Dar je tím drahocennější, čím více dárce do něj vnáší sám sebe. Tak vzrůstá hodnota daru. Kristův dar je pro nás nedocenitelný, protože On do něj vkládá celého sebe. U Ježíše jsou dar i dárce jedno.

Mějme vděčné srdce, abychom mohli přijmout Ježíšův dar. To je dar jeho života darovaného pro nás. Plnost a lásku Ježíšova oddaného života zakusila i Panna Maria. Dovolme jí, aby i nás vedla k tomuto prameni života.

Modlitba

Blahoslavená Panno Maria, Ty, která jsi stála na Kalvárii u paty kříže svého Syna, vypros nám vytrvalost a naději i v našich největších trápeních a křížích. Ty jsi zaskusila nejvyšší trápení při pohledu na zmučeného a odvrženého svého Syna, vypros nám milost a naději, když prožíváme neporozumění a výsměch. Nedopouštěj, abychom někdy upadli do pokušení odmítání a přehlížení druhých.

Chceme slyšet a poslouchat Ježíšova slova z kříže: Hle matka tvá. Chceme tě vzít do svého domu, do svého srdce, jako apoštol Jan. Chceme se od tebe učit věřit v Ježíše a milovat ho, abychom i sami mohli být stále podobnější jemu.

Napsal: fra Ljubo Kurtović


Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

 


Wap Home | Aktualizace  | Medžugorje  | Poselství  | Články a aktuality  | Videa  | Galerie[EN]

Powered by www.medjugorje.ws