Jazyk 

Komentář k Poselství z Medžugorje, 25. května 2013

Silní a rozhodní ve víře


 

Poselství z Medžugorje, 25. května 2013
Drahé děti! Dnes vás vyzývám, abyste byli silní a rozhodní ve víře a modlitbě, až vaše modlitby budou tak silné, že otevřou srdce mého milovaného Syna Ježíše. Modlete se, dítka, modlete se bez ustání, až se vaše srdce otevře Boží lásce. Já jsem s vámi a přimlouvám se za vás všechny a prosím za vaše obrácení. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.

Modlitba a víra jdou společně. Není možné být věřící bez modlitby. Modlitba a víra nejsou samostatné skutečnosti, ale jsou velmi úzce spojené. Otázka modlitby je osudová pro každého křesťana.

Panna Maria nás vyzývá, abychom byli silní a rozhodní ve víře. Ve slovech Mariina poselství slyšíme ozvěnu Ježíšových slov a výzev: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno!“ (Lk 11, 9). Ježíš povzbuzuje svoje apoštoly a učedníky do konce světa, aby byli odvážní a rozhodli se klepat na dveře Božího Srdce. Co Ježíš říkal, to i konal. Evangelista Marko píše: „Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.“ (Mk 1, 35). To je Ježíšovo poselství pro nás, kteří jsme nakaženi aktiviznem. Druhým můžeme dát jenom to, co jsme od Boha přijali. V modlitbě se odehrává darování sebe Bohu a přijetí jeho darů od Něj.

Nejlépe se člověk učí modlit modlitbou. Modlitba je úkol, který je stále před námi. Tajemstvím modlitby je hlad po Bohu, to je ten hlad, který vychází z větší hloubky než v jakéjsou city a řeč. Nejlépe se učíš ve chvílích, kdy se nemůžeš modlit, kdy cítíš nechuť a slabost a nedostatek touhy po modlitbě. Při modlitbě se může stát, že nemáme Bohu co nabídnout. Zbývá nám jen to naše „nic“, naše úplná nemohoucnost a chudoba k odevzdání Bohu. Odvezdat sebe Bohu takové jací jsme. To může být nejlepší modlitba, která nás vede k naplnění živé víry v Pána.

Modlitba a víra jdou společně. Není možné být věřící bez modlitby. Modlitba a víra nejsou záležitosti sami pro sebe, ale jsou velmi těsně svázané. Otázka modlitby je osudová otázka pro každého křesťana. Modlitba je prostředek, cesta, která nás vede ke změně, obrácení a nakonec k Bohu. Svatá Tereza Avilská říká: „Jestli vám někdo říká, že je nějaká jiná cesta k Bohu komě modlitby, nevěřte mu, protože vám lže.“ Sv. Nikola z Flua říká: "Bůh umí do modlitby vnést takovou náladu, jako když se připravuješ na ples, ale i takovou, jako když se připravuješ do boje."

Všichni učitelé duchovního života se shodují, že nikdy nebylo snadné se modlit. Modlitba je život. Modlitba nemá smysl, není skutečností, když není pevně zakotvená v životě. Jsou lidé, kteří když začínají modlitbu, oblékají si jakoby nějaký „modlitební plášť“. Po určité době ho svléknou a vracejí se ke skutečnosti života. To je utíkání od života a ne modlitba. Taková modlitba není skutečná. Všechny životní radosti i těžkosti mohu a mám vložit do modlitby. Potíže, které se mohou projevovat v modlitbě je kroužení kolem sebe samých a zahleděnost do sebe. Když obracíme svoje myšlenky, svého ducha a srdce ke Kristu, stále víc a více poznáváme sebe sama.

Začátek modlitby je poznání, že jsme milováni a přijímáni od Boha. „Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny“ (Ef 1, 5). „Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.“ (Řim 5,5). Dovolit Bohu, aby nás měl rád. Nevytvářet v sobě zábrany Jeho lásce. To je nejuvolněnější a nejplodnější postoj jaký můžeme zaujmout. Jako odpověď na Boží lásku se v nás rodí klanění. Klanět se Bohu znamená odevzdat se Jemu a Jeho vůli. Bůh může se mnou nakládat jak chce. To je postoj Panny Marie: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ (Lk 1, 38).

V modlitbě nám velmi pomáhá Slovo Boží, Písmo svaté. Svaté písmo je Boží řeč, která zaznívá po všechny časy a chce zaznívat i ve mně. Svými slovy chce Pán dnes i mně osobně něco říci. Důležité je při modlitbě mít postoj chlapce Samuela, kterého poučil kněz Eli: „Mluv, Pane, Tvůj služebník poslouchá“ (1 Sam 3,9).

Pán nepřestává ani dnes mluvit, vyzývat a usměrňovat. Otázkou je jestli jsou ti, kteří ho budou poslouchat? Poselství Panny Marie z tohoto měsíce počítá s těmi, kteří budou poslouchat a do života uvádět tato její mateřská slova.

Modlitba

Panno Maria, ty jsi blahoslavená, že jsi uvěřila. Evangelista o tobě říká: „Maria v sobě uchovávala všechny ty události a probírala je ve svém srdci.“ Ty jsi paměť Církve, Církev se od tebe, Maria, učí, že být Matka znamená být živá paměť, znamená to uchovávat a uvažovat v srdci události radostné, bolestné i slavné. Ty jsi, Panno Maria, uchovávala, pamatovala si a uvažovala ve svém srdci o všech skutcích svého Syna i o svých skutcích jako skutcích matky, která je zapojená do všeho co se týká Tvého Syna. Ty jsi paměť Církve. V tvém životě se odráží i náš život. Nauč nás, Matko Maria, modlit se skrze události v našem životě, jako jsi ty uměla se modlit a odevždávat Pánu všechno co se ti dělo v životě. Nauč nás modlit se, věřit a milovat Pána, jak jsi to dělala ty. Amen.

piše: fra Ljubo Kurtović

Datum: 5.6.2013


Pro porovnání poselství s jinými jazykovými verzemi vyberte

 


Wap Home | Aktualizace  | Medžugorje  | Poselství  | Články a aktuality  | Videa  | Galerie[EN]

Powered by www.medjugorje.ws